Pozitivní výsledky vyplývají z hodnocení rizik sektorů pravidelně prováděného společností Euler Hermes. Jenom v roce 2017 vzrostl hrubý domácí produkt o 4, 4 % ve srovnání s rokem předchozím, zpracovatelský průmysl (jehož součástí je i potravinářský průmysl) vzrostl o 7 % [1]. Předběžné hospodářské výsledky zemědělských, potravinářských a obchodních firem v roce 2018 ukázaly náznaky dosažení vrcholu hospodářské konjuktury, rok 2019 však předpokládá zpomalení hospodářského růstu, ovlivněné celou řadou evropských i světových problémů.
Ekonomická stabilita sektoru je dána zajištěnou úrovní poptávky, citelně ji však ovlivňují mimořádné události jako neúroda či strach ze zdravotních rizik určitých potravin, ale i regulativní zásahy ze strany EU. Největší podíl na celkových tržbách z prodeje vlastních výrobků měly v roce 2017 obiloviny (21 %), dále mléko (19 %) a masné výrobky z prasat, skotu a drůbeže (17 %). V roce 2017 vykazovaly růst téměř všechny komodity živočišné produkce (zejména hospodářská zvířata, mléko a vejce), a segment tak meziročně vzrostl o 13 %. Oproti tomu rostlinná produkce se naopak v roce 2017 meziročně snížila o 7, 7 %.
„Trh s potravinami je dlouhodobě jako celek výjimečně stabilní, v principu podléhá krizovým nebo konjukturním vlivům pouze nepodstatně. Zato je výrazně orientovaný na koncového zákazníka, tj. individuálního spotřebitele. Z pravidelných sektorových analýz je zřetelné, že v roce 2018 se poptávka zaměřila na kvalitnější výrobky v souvislosti s růstem kupní síly konečného spotřebitele (růst mezd ve všech sektorech hospodářství). Protože však v dalších letech předpokládáme zvolnění růstu mezd v české ekonomice, lze očekávat, že tento trend nemusí dále pokračovat. Znatelný je též posun poptávky směrem k českým výrobkům jako je národní značka kvality KLASA či výrobky domácí produkce s označením Česká potravina či Regionální potravina“, komentuje aktuální situaci v zemědělsko-potravinářském sektoru Marcela Schweinerová, vedoucí analytického oddělení společnosti Euler Hermes.
Jedním z přetrvávajících problémů, který naopak zemědělsko-potravinářský průmysl trápí, je omezená možnost vývozu českých potravinářských výrobků na ruský a ukrajinský trh. Avšak zřejmě nejpalčivější současnou výzvou sektoru je nedostatek stálých, ale i sezónních pracovních sil. Přestože i v zemědělsko-potravinářském odvětví v roce 2017 vzrostly průměrné mzdy o 8 % oproti roku předchozímu, sektor stále dosahuje podprůměrné mzdové úrovně. Navíc je velmi citlivý na jakékoliv negativní informace týkající se jednotlivých potravinářských výrobků, zejména potom na informace podložené negativními zjištěními státních kontrolních orgánů a orgánů hygienické a veterinární správy (aktuálně například velmi sledovaná kauza salmonely v dodávkách hovězího a kuřecího masa z Polska). Negativně jsou českým trhem rovněž reflektovány případy tzv. dvojí kvality potravin v rámci celé EU.
Za nejrizikovější segment celého sektoru je již tradičně považován obchod s tabákovými výrobky, který je dlouhodobě ovlivňován legislativními zásahy českého státu i orgánů EU směřujícími k omezení zdravotních rizik souvisejících s kouřením. Tato opatření však zatím nevedou ke snížení obratu ani zisku dotčených společností. Tabákové výrobky jsou navíc kromě DPH rovněž zatíženy i spotřební daní, proto zde existuje zvýšená možnost různých protiprávních jednání při obchodování s nimi.
[1] Konečné makroekonomické údaje za rok 2018 dosud nejsou k dispozici.