Z hlediska insolvence firem představuje Covid-19 časovanou bombu. Přestože se řada ekonomik pomalu probouzí z celostátní karantény, analytici stále předpovídají ke konci letošního roku a v první polovině roku 2021 masivní nárůst insolvencí. Jde o důsledek nestabilních ekonomických podmínek, rozdílných strategií k oživení ekonomik v jednotlivých zemích a nouzových opatření, především co se týká podaných insolvenčních návrhů. Globální insolvenční index Euler Hermes pravděpodobně příští rok dosáhne rekordní hodnoty + 35 %.
Index kumuluje hodnoty za poslední dva roky, přičemž polovina z analyzovaných zemí zaznamenala v období od konce finanční krize v roce 2009 nové insolvenční vrcholy. „Už před nástupem krize způsobené pandemií koronaviru jsme očekávali nárůst globální úrovně insolvencí – rok 2020 měl být čtvrtým rokem v řadě, kdy se čísla zvyšovala v důsledku pomalejšího tempa ekonomického růstu, dopadů obchodních válek, politické nejistoty v mnoha zemích a v neposlední řadě také nesouladem mezi výrobním sektorem a sektory služeb. Covid-19 však globální ekonomiku zasáhl jako meteorit a tento neočekávaný šok bude mít dlouhodobé dopady na obchodní insolvenční výhledy po celou první polovinu roku 2021,“ upřesňuje Iva Palusková, Country manažer Euler Hermes ČR. Tato nelichotivá prognóza se bohužel bude týkat i České republiky, předpovědi Euler Hermes počítají s 33% nárůstem v roce 2021 oproti roku 2019. Přepočteno na konkrétní případy insolvencí v ČR to znamená, že příští rok bude ČR registrovat 11 500 případů insolvence v porovnání s 8620 případy registrovanými ke konci června 2019.
Náhlý nástup pandemie byl kritický především pro společnosti, které se v oslabené pozici nacházely již před krizí (zejména sektory dopravy, automotive, retail, hotely a restaurace). Na druhou stranu uvolňování karanténních opatření vyvíjí tlak na likviditu firem, protože s restartem jejich aktivit přichází požadavek na zvyšování pracovního kapitálu. Analytici Euler Hermes identifikovali tři faktory, které povedou k opožděnému přenosu šoku ze situace okolo covid-19 do platební neschopnosti, což v praxi znamená, že velký objem insolvencí bude zaznamenám až ke konci roku 2020 a v první polovině roku 2021. Těmito určujícími faktory jsou:
- Dopad karanténních opatření na obchodní soudy, hlavně na ty méně pokročilé z hlediska digitalizace. Dochází k prodlevám a ke zpožďování oficiálních registrací počtu insolvencí, a tímto způsobem vzniká citelný statistický efekt v zemích s omezenou schopností absorbovat nevyřízené položky.
- Dlouhý seznam vládních nouzových opatření, kterými se vlády snaží zabránit krizi likvidity společností – daňové odklady, státní půjčky a garance, dluhová moratoria.
- Dočasné změny v insolvenčních režimech navržené za účelem získání času a flexibility pro společnosti, které by se jinak musely uchýlit k podání žádosti o bankrot.
Nejvyšší nárůsty insolvencí zaznamenají USA (v příštím roce 57% nárůst v porovnání s rokem 2019), dále Brazílie (+ 45 %), Čína (+20 %) a klíčové evropské země jako UK (+ 43 %), Španělsko (+ 41 %), Itálie (+ 27 %), Belgie (+ 26 %) a Francie (+ 25 %). Předpokládá se, že 2 ze 3 zemí vykážou vyšší nárůst insolvence letos než v příštím roce – především půjde o USA, Brazílii, Čínu, Španělsko a Itálii. V roce 2021 zaznamená pouze jedna ze tří zemí zrychlení ekonomiky – zejména Indie, UK, Francie a v menším rozsahu rovněž Německo.
Předčasné stažení podpůrných vládních opatření by mohlo situaci ještě zhoršit a zvýšit nárůst insolvencí z 5 na 10 procentních bodů. Pokud by globální ekonomice trvalo zotavení z covidového šoku déle, nárůst insolvencí by mohl stoupnout až o 50 – 60 procentním bodům. Ačkoli další podpora firem bude krátkodobě insolvence zmírňovat, zvýšené riziko vzniku insolvencí bude ve střednědobém a dlouhodobém výhledu přetrvávat.
Očekávané nárůsty platební neschopnosti v roce 2021 (porovnání s rokem 2019 v %)
