Počátkem května prezident Trump zveřejnil strategii zvyšování dovozního cla na veškeré zboží dovážené z Číny, a počínaje 10. květnem tak Spojené státy zvýšily clo na čínské zboží v objemu 200 miliard amerických dolarů ze současných 10 % na 25 %. Hlavní příčinou zavedení tohoto kroku má být pomalé tempo obchodního vyjednávání mezi oběma zeměmi.
V reakci na zvýšení cla lze očekávat, že se globální HDP a celkový obchodní růst zpomalí o -půl procentního bodu bezprostředně po zavedení nových celních opatření a až o 2 procentní body v průběhu následujících dvou let. Nejcitelněji by to však pocítila právě Evropa – hrubý domácí produkt by se snížil o 0,6 p.b. oproti propadu o 0,5 p.b. ve Spojených státech a 0,3 p.b. v Číně. V případě, že by Spojené státy zavedly další tarify na čínský import zboží o objemu 325 miliard dolarů a na import aut o objemu 200 miliard, spatřují analytici reálnou hrozbu naplnění krizového scénáře obchodní války. Další celní opatření by však měla přímý dopad na koncové spotřebitele ve Spojených státech a vzhledem k tomu, že se v USA blíží prezidentské volby, je nepravděpodobné, že by se scénář zavádění dalších celních tarifů realizoval.
„Již nyní je zřejmé, že přetrvávající nejistota na globálních trzích bude negativně ovlivňovat veškeré obchodní a investiční plány. Ukázalo se, že zatímco v roce 2018 celní opatření ze strany USA zpomalila celosvětový růst o 0,3 p.b., v USA vedla obchodní nejistota k poklesu až o 0,5 p.b. Pokud mezi Čínou a Spojenými státy nedojde k dohodě ani ve druhém či třetím čtvrtletí, lze očekávat, že každé dva další následující měsíce bude přetrvávající nejistota zpomalovat globální obchod o další 0,1 p.b. A stejným tempem bude každé další čtyři měsíce nejistota zpomalovat také globální ekonomiku,“ říká Jakub Cerman, ředitel oddělení RiskuEuler Hermes.
Vzhledem k aktuální situaci se bude Federální rezervní systém (Fed), stejně tak jako Evropská centrální banka pravděpodobně pokoušet taktizovat – zaujmou spíše umírněné stanovisko, bez tendence snižovat rating jednotlivých zemí v bezprostředním krátkodobém horizontu. Nicméně přísná korekce kapitálových trhů a rostoucí úrokové rozpětí (credit spread) ze strany Fed v prvním čtvrtletí roku 2020 jsou stále jednou z poměrně aktuálních variant možného dalšího vývoje. Tyto kroky by však mohly spustit vlnu zpřísňování měnových a finančních podmínek, podobně jako tomu bylo v posledním čtvrtletí roku 2018, což by negativně ovlivnilo domácí poptávku.
Obchodní celní válka mezi USA a Čínou vyvolá velkou nestabilitu i na kapitálových trzích. Akciový index S&P 500 pravděpodobně zažije korekci o více než 20 %, a vrátí se tak na úroveň z konce roku 2018. To by podpořilo bezpečná aktiva, jelikož se očekává 2% výnos desetiletého státního dluhopisu USA (v porovnání s dnešními 2,44 %). Oproti tomu úvěrové trhy, které byly před zvýšením cla spíše uzavřené, budou podle odhadů v korporátním BBB segmentu Spojených států rozšiřovat úrokový spread až k 200 bp z dnešních 155 bp. V Číně zase poklesly v prvním čtvrtletí 2019 zisky průmyslu o 3,3 % v důsledku slabých obchodních vyhlídek exportérů. Tamější úřady zavádějí řadu nových opatření, která navyšují zadlužování – bankovní úvěry v soukromém sektoru se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšily o 13 %.