Rozmach AI pohání celosvětové stavebnictví – jen v loňském roce bylo v USA ve výstavbě datová centra o kapacitě 6 350 MW, v Evropě je ve výstavbě nyní 2 600 MW a Čína počítá se zdvojnásobením instalovaného výkonu ze současných 4 300 GW do pěti let. V Česku se do konce desetiletí zdvojnásobí jejich kapacita. Z analýzy Allianz Trade však také vyplývá, že výstavbu datových center brzdí nedostatečná elektrická infrastruktura, klimatické cíle i NIMBY efekt.
„Rychlý růst umělé inteligence a cloudových služeb se stal hnacím motorem výstavby datových center v USA, Evropě a Číně. V USA bylo na konci roku 2024 ve výstavbě 6 350 MW kapacity, což je více než dvojnásobek oproti 3 078 MW o rok dříve. To samo o sobě představovalo více než 74 miliard dolarů, které se investovaly do výstavby (tj. bez pozemků, softwaru atd.),“ říká Lenka Treglerová, Senior Credit Analyst Allianz Trade.
Evropa a širší trh EMEA se také rychle rozšiřují: Provozní kapacita regionu vzrostla do poloviny roku 2025 o 21 %, přičemž dalších 2,6 GW je v současné době ve výstavbě a dalších 11,5 GW je v plánování. Celkově tyto kapacity představují investice do výstavby v hodnotě téměř 170 miliard eur. To představuje meziroční nárůst kapacity o 43 %, protože poskytovatelé cloudových služeb a kolokační firmy se předhánějí v přidávání serverů jak v primárních uzlech, tak v sekundárních městech.
V Česku funguje několik desítek veřejně dostupných komerčních datových center, které provozují hlavní společnosti jako T-Mobile, České Radiokomunikace, Seznam.cz a TTC Teleport. Společnost VSHosting provozuje velké datové centrum ServerPark v Praze. Ačkoli kapacita datových center v ČR roste, je tento růst pomalejší než v jiných evropských zemích kvůli lokálním faktorům jako nejistota ohledně budoucího vývoje, byrokratická zátěž a ceny elektřiny. Odborníci očekávají, že kapacita datových center v Česku by se mohla do konce desetiletí zdvojnásobit, zatímco evropský průměr růstu je trojnásobný.
Čínský trh datových center, který je druhý největší po Spojených státech, se rovněž nachází ve fázi masivního rozvoje. Samotná oblast Velkého Pekingu nyní představuje přibližně 10 % globální kapacity. Odhady analytiků předpokládají, že instalovaný výkon IT v Číně se zdvojnásobí z přibližně 4,3 GW v roce 2025 na více než 8 GW do roku 2030. I přes mírně nižší náklady budou výdaje na stavbu ve výši 40 miliard dolarů. V celé asijsko-pacifické oblasti bylo na počátku roku 2025 ve výstavbě 3,2 GW a v plánování bylo 13,3 GW. Všechny signály naznačují, že tento nárůst bude pokračovat i následujících letech.
Z analýzy vyplývá, že tento stavební rozmach pohání velké investice ze strany hyperscale cloudových a internetových společností. „Přední američtí poskytovatelé cloudových služeb, jako Amazon, Microsoft a Google Cloud, nyní společně představují přibližně 58 % celosvětové kapacity hyperscale datových center. Společně s Meta a čínskou velkou trojkou (tj. Alibaba, Tencent, Baidu) investují miliardy do nových serverových farem, aby uspokojily rostoucí digitální poptávku. V roce 2024 utratily hyperscale společnosti po celém světě odhadem 210 miliard dolarů na kapitálové výdaje datových center související s nasazením umělé inteligence,“ vysvětluje Lenka Treglerová.
Pro rok 2025 se rozpočty na kapitálové výdaje ještě zvyšují: samotný Amazon plánuje kolem 100 miliard dolarů, Alphabet asi 75 miliard dolarů a Meta přibližně 65 miliard dolarů. Většina z těchto prostředků směřuje do infrastruktury zaměřené na AI. Tyto obří částky odrážejí strategické smýšlení „stavět za každou cenu“, jelikož společnosti soupeří o zajištění kapacity pro cloudové služby a trénování modelů AI a čínské technologické společnosti se také snaží držet krok. Tento tlak ze strany cloudových gigantů také podnítil rekordní financování v sektoru nemovitostí datových center. Odborníci sledující vývoj v tomto odvětví uvádějí, že rok 2025 bude dalším rekordním rokem pro financování rozvoje datových center, protože investoři se spojují s provozovateli, aby financovali novou výstavbu na základě spekulací, že poptávka zaplní zařízení hned po jejich zprovoznění.
Výstavba datových center však také čelí různým faktorům, které ji zpomalují. Ač se „brzdy“ liší podle regionů jeden faktor je společný – nedostatečná elektrická infrastruktura trápí rozvoj po celém světě. Mnoho tradičních datových center se potýká s úzkými místy v elektrické síti – například omezená kapacita energie v Londýně, Frankfurtu, Amsterdamu a Silicon Valley zpomaluje nové projekty. „Omezení v oblasti energie prodlužují termíny výstavby do roku 2027 a dále, protože stavitelé čekají na modernizaci rozvodných sítí. V roce 2024 například bylo několik velkých projektů v USA zpožděno kvůli nedostatku transformátorů a dodávek energie. Tyto energetické překážky vedly provozovatele cloudových služeb k předpronájmu budoucích zařízení a hledání nových lokalit s dostatkem elektřiny. Dalším problémem v hustě osídlených metropolitních oblastech je dostupnost pozemků. Klíčové evropské trhy zavedly opatření k řízení růstu datových center – například oblast Amsterdamu udržuje moratorium na velké závody s výkonem přes 70 MW, což nutí velké projekty přesunout do jiných oblastí,“ popisuje Lenka Treglerová.
Projekty mohou zpomalit také územní plánování a odpor místních komunit, jak je patrné v některých částech severní Virginie, kde obyvatelé a úředníci vyjádřili obavy ohledně hluku a dopadu obrovských serverových farem na životní prostředí. „Přísné požadavky na udržitelnost ovlivňují, kde a jak se datová centra staví, zejména v Evropě. EU a národní regulační orgány kladou důraz na energetickou účinnost, využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci odpadního tepla; mnoho lokalit vyžaduje, aby nová centra splňovala často příliš přísné klimatické závazky,“ uzavírá Lenka Treglerová.
