Hospodářský výhled: Celosvětový růst HDP bude vyšší pouze 0,1 %. Inflaci se podaří zkrotit až v roce 2025

Celosvětový růst HDP pro období 2024-2025 by měl dosáhnout pouze o 0,1 % vyššího růstu než v roce 2023. Důvodem jsou přetrvávající rizika recese v eurozóně, a dokonce zvyšující se rizika v USA, kde se očekává zpomalení růstu HDP na 1,7 %. Dle analýzy společnosti Allianz Trade jsou klíčovými faktory pro pomalý celosvětový růst HDP válečné konflikty a nejistota spojená s volbami v USA. Analýza také předpovídá, že centrálním bankám se podaří dosáhnout inflačních cílů pravděpodobně až na počátku roku 2025, tedy o šest měsíců později, než se původně očekávalo.

Nadcházející výsledky voleb v USA a vývoj válečných konfliktů opět prověří odolnost ekonomik. „Rizika recese v eurozóně přetrvávají a v USA se dokonce zvyšují, což je způsobeno zejména stavem trhu práce – postupně dochází k navyšování nezaměstnanosti. V letech 2024 a 2025 očekáváme růst globálního HDP na 2,8 %, přičemž v USA růst zpomalí svůj růst na 1,7 % a v eurozóně dosáhne zvýšení na 1,4 %. Čína bude i nadále zvládat zpomalení svého růstu (+4,3 % v roce 2025). Vliv na tyto výsledky má především zvýšená nejistota z výsledků voleb v USA a pokračující globální konflikty,“ říká Dalibor Trojek, ředitel české pobočky Allianz Trade. Ve více nepříznivém scénáři (větší fiskální skluz a nadále rostoucí geopolitická rizika) by znamenal o 1,5 p.b. nižší globální růst a o 1 p.b. vyšší inflaci. To by například znamenalo udržení úrokových sazeb na vyšší úrovni po delší dobu.

„Vystoupení světového obchodu z recese podpoří až oživení investičního cyklu v roce 2025. Uvolňování finančních a měnových podmínek se bude zrychlovat, ale vzhledem k přetrvávající politické nejistotě budou společnosti při přijímání zásadních investičních rozhodnutí stále vyčkávat. Návrat evropského spotřebitele zůstává nesmělý, neboť nejistota brání ambiciózním výdajům a nadále se promítá do vyšší míry úspor,“ vysvětluje Dalibor Trojek, ředitel české pobočky Allianz Trade.

V Evropě v následujících měsících bude veškerá pozornost upřena na postup snižování rozpočtového schodku sedmi zemí, které nedodržují nově obnovená fiskální pravidla (Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko). Snížení poměru veřejného dluhu vyžaduje primární přebytky v průměru > 1,5 % HDP (oproti deficitům > 3 % na konci roku 2023). „Zajímavým ukazatelem v naší analýze je také vývoj snižování úrokových sazeb centrálních bank Česka a Maďarska oproti Evropské centrální bance. ČNB postupně snížila úrokové sazby z loňských 7 % na 4,5 % a centrální banka v Maďarsku je snížila ze 13 % na dnešních 6,75 %. Oproti tomu Evropská centrální banka loňské 4 % snížila nejdříve na 3, 75 % a v minulém týdnu se rozhodla dále uvolnit měnovou politiku a snížit úrokovou sazbu na 3,5 %. Očekáváme, že trend ve snižování úrokových sazeb v Česku a Maďarsku bude ještě pokračovat, ale ne tak razantně jako v předchozích měsících,“ říká Dalibor Trojek.

Klíčovým makroekonomickým ukazatelem pro následující měsíce bude i nadále inflace. Centrální banky odložily nebo zpomalily své cykly uvolňování kvůli inflaci. „Inflačních cílů bude pravděpodobně dosaženo na počátku roku 2025, tedy o šest měsíců později, než se původně očekávalo. V celosvětovém měřítku by inflace měla v roce 2025 dosáhnout 3,9 % po 5,6 % v roce 2024, přičemž v USA by měla směřovat k 2 % a v eurozóně 2,1 %. Čína by se naopak měla dostat z deflace (+1,5 %),“ říká Dalibor Trojek.

Inflace začala růst i ve střední Evropě – údaje za duben však ukazují oživení inflace v Česku (2,9 % meziročně, březen 2,0 %), Polsku (2,4 %, březen 2,0) a Maďarsku (3,7 %, březen 3,6 %). Za tímto obratem stál především výraznější růst cen potravin. Vývoj inflace by však měl kopírovat celosvětové prognózy. Celková inflace v Česku (3,7 % meziročně v prosinci) Polsku (3,6 %) a Maďarsku (4,8 %) se do konce roku 2024 opět zvýší nad cílové hodnoty centrální banky.  V roce 2025 by se měla inflace postupně zmírňovat a vracet se do horní poloviny cílových pásem.