Zdroje: Eurostat, ITC Trade Map, Allianz Research
Dlouhodobý podíl Ruska na dovozu ropy a ropných produktů se pohyboval okolo 53 %. V loňském roce se vlivem zavedení sankcí po ruské invazi na Ukrajinu snížil na 40 %, v prvním čtvrtletí tohoto roku pak dokonce na pouhých 21 %. Je to dáno zejména tím, že Polsko, Bulharsko a Rumunsko jsou díky přístupu k moři na odklon od ruské ropy připraveny lépe, než Česko, Slovensko a Maďarsko, které se zatím zcela přizpůsobit nedokázaly.
O více než dvě třetiny (67 %) pak do ekonomik CEE-6 klesl dovoz ruského zemního plynu, podíl Ruska se tak snížil o polovinu. Na celkové spotřebě primární energie v Polsku, Česku a Rumunsku se podílel pouze 1 % a v Bulharsku 7 %. Ve skutečnosti se tyto podíly v Polsku a Bulharsku snížily na nulu poté, co Rusko v dubnu 2022 zastavilo dodávky plynu do těchto dvou zemí.
Zdroje: Eurostat, ITC Trade Map, Allianz Research
Významný podíl dovozu ruského plynu na celkové spotřebě primární energie zůstal v Maďarsku (20 %) a na Slovensku (13 %), což tyto země vystavuje poněkud vyššímu riziku nedostatku energie, pokud by dodávky z Ruska byly přerušeny. Přesto byly zásobníky plynu v zemích střední a východní Evropy v první polovině roku 2023 naplněny mnohem více než v předchozích letech.
„Celkově očekáváme, že ekonomiky zemí střední a východní Evropy zvládnou nadcházející zimu, i kdyby se ukázala být drsnější než ta minulá. V Maďarsku, na Slovensku a v menší míře i v Česku existuje určité riziko nedostatku energie v případě, že nadcházející zima bude velmi chladná a bude zavedeno úplné embargo na dovoz ruské ropy a plynu do regionu. Pokud by k tomu nicméně došlo, očekáváme, že společenství EU bude připraveno poskytnout podporu,“ komentuje analýzu ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.