Ozdravení globální ekonomiky je na správné cestě. Ačkoli je podmíněno vývojem klíčových rozlišovacích faktorů napříč jednotlivými ekonomikami, očekávaný růst globálního HDP v roce 2021 je + 5,1 %, přičemž čtvrtinu tohoto nárůstu povedou Spojené státy. Naopak podíl čínské ekonomiky bude o něco nižší z důvodu postupného přijímání méně akomodativní hospodářské politiky.
„V porovnání s poklesem o 3,6 % z roku 2020 vysvětluje nárůst v letech 2021 a 2022 především velmi expanzivní mix fiskálních a měnových politik. Schopnost jejich realizace zůstává stěžejním faktorem a to samozřejmě ruku v ruce s tempem vakcinace určuje rychlost ekonomické obnovy. Rozdíly jsou skutečně značné,“ komentuje predikci vývoje globální ekonomiky Iva Palusková, Country manažerka Euler Hermes ČR.
Ozdravení globální ekonomiky se bude v příštích měsících odehrávat v několika rychlostních stupních, přičemž analytici identifikovali na cestě za ekonomickým růstem 6 klíčových momentů, které můžou do postupné hospodářské obnovy vstupovat.
1. Závod o vakcíny
Při současném tempu vakcinace dosáhnou kolektivní imunity Spojené státy a Spojené království již v květnu, zatímco Evropa by měla proočkovat zranitelnou část svých populací během léta. Dosažení kolektivní imunity v Evropě je tak možné očekávat až na podzim (tabulka 1), přestože se řada států snaží vakcinační kampaň zrychlovat (např. Francie).
2. Nadbytečné úspory domácností
Ke konci roku 2021 se úspory domácností budou i nadále držet nad 40 % předkrizové úrovně. V relativně optimistickém scénáři by měly být přínosem hospodářského růstu v Evropě ve výši
+ 1,5 % HDP a více než + 3 % v USA. Podle odhadů by se v eurozóně mohlo do osobní spotřeby promítnout 163 miliard euro. Tento údaj představuje ekvivalent 30 % z nadbytečných pandemických úspor. Nicméně např. v USA se očekává, že Američané utratí 50 % ze současných úspor již letos, protože dřívější uvolňování pandemických restrikcí a efektivnější fiskální impulzy mohou posílit důvěru spotřebitelů (tabulka 2).
3. Postupné rušení podpůrných mechanismů
Bezprecedentní měnové a fiskální stimuly až do výše 20 % HDP pomohly utlumit v roce 2020 ekonomický šok globálního DPH. Počátkem roku 2021 obecný konsensus „ber co ber“ ustupuje různorodějším politickým vyhlídkám. Např. v Číně již cesta k fiskální normalizaci započala, přičemž oficiální cíle jasně poukazují na zrušení politické podpory v letošním roce, ačkoli jistá flexibilita systému zůstává zachována, aby bylo možné v případě potřeby řešit kreditní rizika.
4. Nedořešená otázka efektivity výdajů z veřejných zdrojů
Početné strategie zaměřené na podporu hospodářské obnovy, včetně Bidenovy „Build Back Better“ v USA (potenciálně 2,3 bilionu amerických dolarů), fond Next Generation EU (dočasný nástroj obnovy v hodnotě 725 miliard eur) a čínský infrastrukturní plán v celkové v plánované výši 1, 5 bilionu amerických dolarů do roku 2025, se budou ve střednědobém horizontu podílet na podpoře poptávky a růstového potenciálu světové ekonomiky. V této souvislosti bude ale jejich úspěch záviset na efektivitě jednotlivých vlád a jejich schopností správného nasměrování nadbytečných úspor do smysluplných projektů a do podpory soukromého sektoru.
5. Zpomalení globálního dodavatelského řetězce
Dodavatelský řetězec se potýká se stále stejným množstvím překážek jako za dob vrcholu pandemie. Zpomalení by mělo tlačit globální obchod ve druhém čtvrtletí na hranici recese. Z hlediska objemu se globální obchod letos odrazí až na + 7,9 %, ovšem bez pozitivních efektů z roku 2020 se růst zastaví na + 5, 4 %. Ještě důležitější je však očekávané dočasné zpomalení ve druhém čtvrtletí roku kvůli narušení dodavatelského řetězce: celkově by v roce 2021 mohly tyto výpadky ovlivnit růst světového obchodu o -1,7 procentního bodu. Obchodní aktivity v oblasti služeb budou nadále zasaženy zpožděným znovuotevřením odvětví nejzávažněji zasažených pandemickými restrikcemi a také pokračujícími omezeními v cestování mezi hranicemi jednotlivých států.
6. Dočasný nárůst inflace
Dočasné zvýšení inflace je pravděpodobně způsobeno přechodným base efektem. Jako důsledek zůstane pravděpodobně omezena schopnost cenotvorby firem, a to vzhledem k utlumení dynamiky poptávky: nadbytečné úspory domácností a technologie bezkontaktního přenosu dat NFC, které brzdí rychlost oběhu peněz, přetrvávající výpadky ve výrobě v důsledku nižšího využití kapacity a rostoucí míra nezaměstnanosti, která drží růst mezd pod 3 %. Tedy neočekáváme zásadní obrat v politice centrálních bank v důsledku již míněného překročení inflace.
