Počet insolvencí se odrazil od pandemického minima a v polovině sledovaných zemí se dostane nad úroveň před pandemií.
Naznačuje to Globální index platební neschopnosti pojišťovny Allianz Trade. Insolvence táhnou vzhůru zejména západoevropské ekonomiky. V Česku by letos mělo být o čtvrtinu méně insolvencí ve srovnání s rokem 2019, přesto jich meziročně přibude.
Globální index by měl v tomto roce podle analýzy Allianz Trade vzrůst o 21 %, v roce 2024 pak o 4 %. K celosvětovému oživení insolvencí zatím nejvíce přispívá západní Evropa – například třikrát více než Asie. Oživení v oblasti insolvencí podniků nicméně není překvapením – spolu s ukončováním podpůrných opatření zavedených v době pandemie se projevily i otřesy způsobené válkou na Ukrajině i výluky v Číně.
„Očekáváme, že například ve Francii v tomto roce bude 59 000 insolvencí, což je meziroční nárůst o 41 %, v Německu ve srovnání s rokem 2022 přibude 22 % bankrotů. Českým podnikům se stále daří zůstat poměrně hluboko pod předcovidovou dobou, nicméně i u nás v tomto i příštím roce očekáváme meziroční nárůst, a to o 8, respektive 13 %,“ shrnuje závěry analýzy ředitel české pobočky Allianz Trade Dalibor Trojek.
Oživení insolvencí se podle Allianz Trade alespoň v Evropě šíří napříč odvětvími. A přestože nejzasaženější budou stále malé a střední podniky, je zřejmý i narůstající trend „velkých“ insolvencí, tedy takových s tržbami nad 50 milionů eur. „Na globální úrovni jsme v posledním čtvrtletí roku 2022 zaregistrovali 88 velkých insolvencí, což je mírně nad úrovní před pandemií. Nejvíce se na tom podílela tři odvětví: stavebnictví, maloobchod a služby,“ říká Dalibor Trojek s tím, že s velikostí společnosti roste i riziko dominového efektu, který souvisí s velkým počtem dodavatelů těchto velkých hráčů.
Příčin pokračujícího oživení bude několik. Poptávka pravděpodobně zůstane výrazně pod minimem potřebným k tomu, aby se počet insolvencí alespoň stabilizoval. Analytici Allianz Trade očekávají, že globální růst v roce 2023 zpomalí (+2,2 %) a v roce 2024 jen mírně oživí (+2,3 %). Eurozóna a USA by tak v letech 2023-2024 potřebovaly v průměru 1,3 p.b. a 1,5 p.b. dodatečného růstu HDP.
Kromě poptávky budou testovat odolnost nejzranitelnějších společností také dlouhodobý tlak na ziskovost, slabší hotovostní rezervy a přísnější finanční podmínky. Patří sem ty, které mají nejmenší cenovou sílu (např. specializovaný maloobchod, jako je textil, domácí spotřebiče, a některé služby včetně restaurací); ty, které jsou nejvíce vystaveny vyšším mzdovým nákladům, jako je maloobchod, doprava a stavebnictví; a ty, které jsou nejvíce vystaveny rostoucím nákladům na splácení úroků (stavebnictví, zboží dlouhodobé spotřeby).
