Inflace ve většině zemí střední a východní Evropy bude kulminovat dříve, než se všeobecně očekávalo, zejména díky (zatím) mírné zimě a nízkým cenám energií. Výhled růstu nicméně i přesto zůstává utlumený. Podle aktuální analýzy pojišťovny Allianz Trade se totiž naplno projeví kromě efektů přetrvávající vysokého růstu cen i slabší zahraniční poptávka nebo vysoké úrokové sazby.
Ceny zemního plynu, které jsou aktuálně na předválečné úrovni, představují díky nižší poptávce po vytápění výrazně menší překážku pro hospodářský růst. Jak uznávají analytici Allianz Trade, jde do značné míry o štěstí. „Zásadnější podle našeho názoru byla politická reakce: snaha o snížení spotřeby energií, ale i nahrazení dodávek ruského plynu alternativními zdroji,“ říká ředitelka české pobočky Allianz Trade Iva Palusková.
Právě výraznější pokles cen energií by měl napomoci dezinflačnímu trendu. Přesto výhled růstu pro zbytek letošního roku zůstává utlumený a růst cen zůstane i v následujících dvou letech nad cílovými hodnotami národních centrálních bank. Inflaci z období 2021-2022 totiž netáhly pouze ceny energií, ale i potravin a jádrová inflace, která dosáhla svého vrcholu zatím pouze v Česku. V Maďarsku se navíc projevil i růst nominálních mezd a znehodnocení měny.
„Očekáváme, že celková inflace bude nejrychleji klesat právě v České republice, a to přibližně k 5 % na konci tohoto roku. Pokud nedojde k novým šokům, pokles bude pokračovat i v roce 2024, na jehož konci by se inflace mohla znovu dostat zpět do cílového pásma ČNB,“ upřesňuje predikci Allianz Trade Palusková.
Příznivější dezinflační výhled by se mohl projevit i do poklesu úrokových sazeb. Centrální banky středoevropských ekonomik byly prvními významnými bankami, které zastavily cyklus zvyšování sazeb, v případě obratu by tak mohly mít mírný náskok. Podle aktuální analýzy by ČNB mohla snížit sazby již v červnu, kdy se očekává návrat meziroční inflace na jednociferné hodnoty. Ke konci roku 2023 by pak podle Allianz Trade mohla sazba klesnout až na 6 % (z aktuálních 7 %).