V roce 2023 riziko neschopnosti společností splácet své závazky kleslo v celém světě. Dokazuje to první vydání Atlasu rizik zemí, který se zakládá na modelu hodnocení rizik, jenž každé čtvrtletí s aktualizovaným ekonomickým vývojem vydává společnost Allianz Trade. Za loňský rok společnost zvýšila rating 21 zemím, přičemž došlo ke snížení pouze u 4 z 83 sledovaných zemí. Analytici však varují před faktory, které v letošním roce mohou naopak vést k početnějšímu snížení ratingů.
Atlas rizik zemí poskytuje komplexní analýzu a přehled o ekonomických a politických faktorech, podnikatelském prostředí a udržitelnosti, které ovlivňují trendy v oblasti rizika nesplacení závazků společností v jednotlivých zemích. „Cílem vydání je pomoci podnikům a investorům při přijímání kvalifikovaných rozhodnutí tím, že Atlas rizik zemí komplexně identifikuje potenciální rizika a příležitosti ve vybraných 83 zemích světa. Součástí Atlasu je také tradiční mapa rizik, kterou vytváříme každé čtvrtletí pro všech 241 zemí a státních útvarů, které dlouhodobě monitorujeme,“ uvádí Dalibor Trojek, ředitel české pobočky Allianz Trade.
Loňský rok postihlo hned několik globálních otřesů, ale světová ekonomika prokázala svoji rezistentnost, což potvrzuje i Atlas rizik zemí. V roce 2023 se zvýšilo 21 rizikových ratingů zemí a snížení zaznamenaly pouze 4 státy. Tento výsledek je zcela odlišný od roku 2022, kdy Allianz Trade zvedla pouze 8 ratingů a 17 snížila.
„V roce 2022 byly naše rizikové ratingy zemí do značné míry ovlivněny důsledky války na Ukrajině. V roce 2023 však globální ekonomika zůstala odolná vůči jednomu z nejagresivnějších zpřísňování globální měnové politiky a některým dalším významným globálním šokům. To byl hlavní důvod, jenž se promítl do zvýšení rizikových ratingů 21 zemí, které tvoří přibližně 19 % světového HDP,“ komentuje Dalibor Trojek.
Nejvíce zvýšení ratingů zaznamenala Afrika (např. Jihoafrická republika, Alžírsko, Maroko či Tanzanie), následovaná Evropou (Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko, Slovinsko a Island), zatímco v Asii a Americe se zmenšila rizikovost především u Číny a Uruguaye. Naopak ke snížení ratingu došlo například u Egyptu kvůli horším vyhlídkám na dostupnou likviditu či u Izraele z důvodu politické situace.
Afrika však stále platí za kontinent s největšími potížemi, pokud jde o likviditu a přístup na mezinárodní trhy, a to v době, kdy riziko likvidity roste téměř po celém světě. Do budoucna však dle analytiků může současný cyklus a správné fiskální a měnové politiky vyvolat další zlepšení v Americe, přičemž naopak Afrika a Asie budou zaostávat.
Analytici však varují před faktory, které mohou vést ke snížení ratingů v letošním roce. Vliv na vývoj ratingů tak například bude mít omezení likvidity, rostoucí insolvence podniků (+8 % celosvětově v roce 2024), a to zejména v Evropě a USA, ekonomický růst pod úrovní potenciálu jednotlivých regionů a nižší cenová síla podniků či změny v globálních dodavatelských řetězcích. „Významnou roli ve změnách ratingů může mít také celosvětová geopolitika a samotné změny vlády v jednotlivých státech – letos se konají volby v zemích, které představují 60 % celosvětového HDP,“ uzavírá Dalibor Trojek.