Trend společností v insolvenci celosvětově opět roste. V Česku se letos jejich počet zvýší meziročně o 12 %

V letošním roce počet společností, které se dostaly do insolvence, vzroste dle analýzy Allianz Trade celosvětově o 6 % oproti předchozímu roku. Nárůst se nevyhnul ani Česku – počet podniků v insolvenci letos vzroste o 12 %. Růst insolvencí ovlivňují obchodní války i umělá inteligence

Allianz Trade zveřejnila svou nejnovější zprávu o globální platební neschopnosti s aktualizovanou prognózou do roku 2027. Podle přední světové pojišťovny obchodních úvěrů dojde na konci tohoto roku k meziročnímu nárůstu insolvencí podniků o 6 %. Nárůstu se nevyhne ani příští rok – analýza předpokládá růst o 5 %, přičemž by se mělo jednat však o vrchol počtu celosvětových insolvencí. Pro rok 2027 Allianz Trade očekává mírný pokles o 1 %.

Údaje za dosavadní část roku již ukazují významný nárůst ve všech regionech, zejména v Asii a západní Evropě. Největší skok se odehrál v Itálii, kde se počet podniků v insolvenci zvýšil o 38 % a ve Švýcarsku o 26 %. „Přední světové ekonomiky vykazují smíšené trendy: Německo pravděpodobně zaznamená růst o 11 %, Čína o 9 %, USA o 5 %, Japonsko o 2 % a ve Velké Británii se situace oproti loňsku prakticky nezměnila. Počet společností v insolvenci naopak meziročně klesl v Indii o 27 %, v Rusku o 26 %, v Kanadě o 22 % a například v Nizozemsku o 15 %. Růst insolvencí v příštím roce budou opět pohánět dvě nejsilnější ekonomiky – USA a Čína. Ty zaznamenají další nárůst insolvencí podniků o 8 %, resp. 10 %. Západní Evropa mezitím již v příštím roce zaznamená mírný pokles o 2 %,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan, vedoucí oddělení pohledávek české pobočky Allianz Trade.

Nárůst společností v platební neschopnosti se opět nevyhne ani Česku. „Letos očekáváme navýšení insolvencí podniků o 12 % oproti předchozímu roku. Mělo by se však jednat o vrchol. V příštím roce očekáváme snížení insolvencí o 2 % a v roce 2027 by mělo nastat meziroční snížení o 8 %. Snížení počtu insolvencí oproti předchozímu se letos ve střední Evropě dočká Maďarsko o 9 %, kde však předloni došlo k cela zásadnímu nárůstu o 146 %,“ vysvětluje Kateřina Kirakosjan.

Opožděný dopad cel

Rozsáhlá dovozní cla Trumpovy administrativy, která do konce roku dosáhnou efektivní sazby 14 %, mají na podniky různorodý dopad. Americké společnosti jsou prozatím poměrně chráněny, protože těží z cenových úprav zahraničních vývozců a rozsáhlého přesměrování zboží přes třetí země, jako je Indie a Vietnam, což drží náklady a počet bankrotů na nízké úrovni. Pokud však dojde ke zpomalení globálního obchodu, mohlo by to pocítit několik ekonomik, které jsou silně závislé na vývozu.

„V první polovině roku 2025 pomohly ochranné účinky cel a jejich mírný přenos snížil počet insolvencí v USA o 4 procentní body, přičemž poptávka vykompenzovala většinu negativních účinků. U ekonomik závislých na vývozu se však očekává nárůst počtu insolvencí: v nejhorším případě by v Kanadě mohlo přibýt 1 900 insolventních společností, ve Francii 6 000, ve Španělsku až 2 900 a v Nizozemsku 700. Naopak v Německu, Velké Británii, Itálii a Belgii očekáváme zanedbatelný dopad, a to buď díky diverzifikovaným exportním trhům, silnější domácí základně, nebo silnější finanční pozici,“ komentuje Kateřina Kirakosjan.

Silnější růst v roce 2026 než se očekávalo

Allianz Trade očekává, že podniky budou v nadcházející době čelit utlumenému ekonomickému růstu, přičemž tempo růstu v USA a eurozóně by mělo zůstat pod hranicí potřebnou ke stabilizaci platební neschopnosti. Dalším faktorem, jenž prověří odolnost společností, bude přísné podmínky financování, kdy přetrvávající vysoké úrokové sazby a omezená nabídka úvěrů zatěžují podniky s vysokým zadlužením a kapitálově náročné podniky (zejména malé a střední podniky). Zranitelná budou také některá odvětví jako je stavebnictví a automobilový průmysl, u kterých se projeví zmíněné vysoké úrokové sazby, ale i technologické změny a zvýšená konkurence.

„Strategie zmírňování dopadů se vyčerpávají a začínají se projevovat sekundární účinky. Dopady obchodní války by tak mohly brzy otestovat odolnost podniků. Rovněž se zvyšuje riziko dominového efektu v důsledku rostoucího počtu velkých insolvencí. Velké firmy nejsou imunní, v prvních třech čtvrtletích roku 2025 bylo zaznamenáno 327 významných insolvencí, což je jeden případ každých 20 hodin. To vede ke zvýšenému riziku neplnění platebních povinností, proto počítáme s nárůstem insolvencí v příštím roce o 5 %, ač se v předchozí prognóze očekával nárůst o 3 %. S tímto pátým po sobě jdoucím nárůstem se úroveň dostane asi o 24 % nad průměr před pandemií,“ objasňuje Kateřina Kirakosjan.

Rozmach technologií a umělé inteligence by mohl podnítit další nárůst počtu insolvencí

V posledních několika letech došlo k urychlení zakládání nových podniků, zejména v Evropě, kde byl v letech 2021–2024 počet nových registrací o 9 % vyšší než v letech 2016–2019, a v USA, kde je počet žádostí o registraci podniků o 36 % vyšší. Rychlý nárůst počtu nových podniků však zvyšuje riziko platební neschopnosti,

„Kvůli pandemii došlo v některých zemích k prudkému nárůstu zakládání nových společností. Během pandemie se totiž zrychlila digitalizace a nastal rozmach zakázkové ekonomiky.  Tento nárůst však zvyšuje riziko bankrotů společností v Itálii, Francii, Portugalsku a v menší míře také v Belgii. Navíc odhadujeme, že konec boomu vyvolaného umělou inteligencí, šok podobný dotcomové bublině, by mohl vést k nárůstu počtu insolventních společností o 4 500 v USA, 4 000 v Německu, 1 000 ve Francii a 1 100 ve Velké Británii,“ uzavírá Kateřina Kirakosjan.