Insolvenční riziko: porozumění dominovému efektu Covid-19

Vzhledem k tomu, že se hospodářský růst na konci roku 2020 téměř zastavil, hrozí globálním dodavatelským řetězcům riziko rozsáhlého dominového efektu insolvencí. Tato Covidem-19 vyvolaná situace měla dopad prakticky na všechny sektory, země a byznysové modely.

Očekává se, že hlavní tíhu platební neschopnosti zákazníků ponesou odvětví, které pandemie ovlivnila nejvíce - pohostinství, nepotravinářský maloobchod a doprava (zejména letecký a automobilová). To by podle našeho nejnovějšího Covid-19 reportu "Vaccine Economics" mohlo v roce 2021 vést ke zvýšení globálních insolvencí o +25 % meziročně. Co přesně je však dominový efekt a proč je takovou hrozbou?

Insolvenční domino efekt je v podstatě řetězová reakce, která začíná, když solventní společnost není schopna splnit své závazky vůči svým obchodním partnerům. Ve své nejjednodušší podobě tato situace nastává, když společnost není schopna vyrovnat platby se zákazníky a dodavateli a nechává jim nezaplacené faktury.

Maxime Lemerle, vedoucí oddělení a výzkumu insolvence ve společnosti Allianz Trade, vysvětluje, že tyto platební neschopnosti podkopávají širší likviditu dodavatelského řetězce, což činí dominový efekt pravděpodobnějším. Říká: "Tato neschopnost plnit závazky může vyvolat přenos problémů do obchodních sítí, spolu s vazbami mezi společnostmi, sektory a zeměmi, což v konečném důsledku vede k dalším platebním problémům a insolvencím."  

Znovu oživení viru Covid-19 a zavedení nových lockdownů... Proč už jsme tedy neviděli dominový efekt korporátních insolvencí v akci? Jednoduchá odpověď podle Marine Bochotové, vedoucí group credit underwriting ve skupině Allianz Trade, zní, že "na rozdíl od jakékoli předchozí krize, bylo napumpované obrovské množství státní podpory na trhy rozvinutých a rozvíjejících se ekonomik To této krizi likvidity podniků zatím zabraňuje."

Namísto toho, abychom byli svědky vlny hromadných insolvencí, státní intervence v podobě záchranných balíčků Covidu-19, mnoha společnostem umožnila vyhnout se platební neschopnosti – alespoň prozatím.

Maxime říká: "Je zřejmé, že masivní státní pomoc od vlád "zmrazila" situaci mnoha společností a vedla během roku 2020 k bezprecedentnímu a umělému poklesu obchodních insolvencí po celém světě. Postupné ukončování státní podpory stále závisí na pandemické nejistotě. Přesto, i když postupně a řádně, tato situace vyvolá návrat k normalizovanému počtu insolvencí. Můžeme je rozdělit na dva druhy společností: společnostmi, které již před krizí nebyly životaschopné, ale byly udržovány nouzovými opatřeními, a společností oslabených krizí v důsledku předlužení nebo nedostatku kapitálu."

Záleží také na tom, do jaké míry jsou společnosti a odvětví, kterým hrozí krach závislé na jedné organizaci. Je-li závislost na podniku vysoká – silný faktor prodeje nebo koncentrace nabídky – pak riziko platební neschopnosti je vysoké a může být až dramatické.

Dalším klíčovým faktorem je moment překvapení. Pokud jste schopni předpovědět, že se společnost setká s obtížemi, můžete zmírnit nebo dokonce zabránit ztrátám dříve, než k nim dojde. Na druhou stranu, pokud se události odehrávají rychle nebo ve velmi velkém měřítku, v dlouhém dodavatelském řetězci nebo u delších platebních podmínek v celém řetězci, je dominový efekt platební neschopnosti společností potenciálně zvýšen.

Insolvence kolem britské stavební společnosti Carillion možná nesouvisela s pandemií, ale stále je učebnicovým příkladem domino efektu v akci.

Firma Carillion byla největším britským obchodním případem likvidace v lednu 2018. Její obchodní síť měla 30 000 subdodavatelů.

Jen o několik měsíců později po jejím zániku, v říjnu 2018, zpráva účetního Moora Stephense uvedla, že po likvidaci společnosti Carillion došlo k 20% nárůstu insolvencí britských stavebních firem. Spousta Firem se dostalo díky domino efektu do platební neschopnosti.

Zatímco státní intervence v průběhu roku 2020 zpozdila jakýkoli takový insolvenční dominový efekt vyvolaný covidem-19, stále jsme viděli příklady rozsáhlých, ojedinělích insolvencí způsobených lockdownem.

Mezi tyto příklady patří Avianca, jedna z největších latinskoamerických leteckých společností, která v květnu 2020 podala návrh na insolvenci. Zatímco dodavatelům kolumbijské aerolinky zůstaly nezaplacené faktury, platební neschopnost měla také zničující dopad na chod v cestovních centrech, kde způsobila krach maloobchodníků a poskytovatelů služeb.

Dalším příkladem je CBL Properties, velký majitel nákupního centra v USA, který v listopadu 2020 podal návrh na bankrot podle kapitoly 11. Tímto krokem společnost vyškrtla ze své rozvahy 1,5 miliardy USD. Společnost CBL podala návrh na bankrot kvůli účinkům pandemie COVID-19 na obchodní centra.

Nepotravinářské maloobchodní odvětví, které obecně v posledním desetiletí ztratilo dynamiku, bylo pandemií ještě více oslabeno, přičemž obzvláště tvrdě byl zasažen segment módy a oděvů.

Mezi velké maloobchodníky, kteří byli během uzavření donuceni k platební neschopnosti, patří skupina Arcadia Group, která vlastnila velké portfolio britských obchodů s oblečením včetně Topshop/Topman, Burton, Dorothy Perkins a Evans. Zánik Arcadia Group vedl britské obchodní domy Debenhams a Edinburgh Wollen Mill k přesunu od správy do likvidace. Tyto platební neschopnosti nepochybně způsobily přenos platebních problémů do jejich příslušných dodavatelských řetězců.

Je důležité si připomenout, že právní předpisy o zmrazení platební neschopnosti a moratoria, o nichž se hlasovalo během prvního čtvrtletí roku 2020 v několika zemích, jako je Německo, Francie, Velká Británie, Japonsko, Indie, Singapur nebo Austrálie, výrazně usnadnily situaci podnikům, které se potýkaly s problémy – takzvaným zombie společnostem – aby mohly pokračovat v obchodování, i když mohou být technicky insolventní. Mechanizmy pomoci ve velmi krátkodobém horizontu jsou nyní odůvodněné, čím déle je přirozenému procesu úpadku ale zabráněno, tím vyšší je narušení hospodářské soutěže a tím vyšší jsou škody pro hospodářství ve střednědobém horizontu.

Díky bezprecedentní likviditě na globálních trzích se nyní podniky ocitají v jedinečné pozici. C-suites mají jedinečnou příležitost předvídat a snižovat riziko svého dodavatelského řetězce před stažením státní podpory, která stále závisí na pandemické nejistotě.

Dosažení požadované úrovně v podniku nemusí být pro mnoho společností možné. S řešením, jako je pojištění pohledávek si podniky mohou být, ale jisté, že jsou chráněny před rizikem platební neschopnosti zákazníků a dodavatelů.

Pojištění pohledávek kompenzuje Vaši společnost v případě opožděných nebo nezaplacených faktur, ale co je důležitější, pomáhá Vám vyhnout se dluhu. Pojistitelé obchodních úvěrů, jako je Allianz Trade, investují značný čas a zdroje do pečlivého mapování prostředí globálních obchodních úvěrů, hodnocení úrovně rizik podniků a poradenství svým klientům ohledně nejbezpečnějšího způsobu podnikání.

Mezi další výhody pojištění obchodních úvěrů patří:

• Lepší vztahy se zákazníky díky finančním zárukám a zvýšené důvěře
  
• Konkurenceschopnější obchodní podmínky díky více zajištěným platbám
  
• Efektivní a účinné celosvětové vymáhání pohledávek, a tedy klidný spánek s vědomím, že Vaše rizika jsou pojištěna a Vaše platby zaručeny.
  
• Lepší platební chování, protože zákazníci platí v průměru o pět dní rychleji, pokud vědí, že máte pojištění úvěru, což zlepšuje Vaši likviditu.  

Marine Bochot říká: "V současném ekonomickém klimatu dělá dobře řízená pojišťovna pohledávek vše pro to, aby pochopila míru rizika v dodavatelských řetězcích svého klienta. Často se říká, že "znej svého zákazníka" je základní obchodní mantra, a to platí i v roce 2021. Čím podrobnější je Váš pohled na schopnost zákazníka obchodovat a platit, tím lépe můžete předvídat potenciální dominový efekt."

Ve druhém článku z naší třídílné série Covid-19 Insolvency Domino Effect, zkoumáme, jak identifikovat riziko platební neschopnosti společnosti, zatímco náš konečný článek poskytuje poznatky o tom, jak chránit Váš dodavatelský řetězec, aby zůstal odolný vůči insolvenčnímu domino efektu. To zahrnuje přechod k digitálně transformovaným obchodním partnerům, zajištění toho, aby smlouvy o dodávkách poskytovaly ochranu v případě platební neschopnosti a plnou diverzifikaci jak zákazníků.